2. světová válka
Infanterie Regiment Grossdeutschland
Kořeny této jednotky sahají do jara 1921, kdy byl založen elitní strážní pluk, Wach-Regiment Berlin. Ten
byl přejmenován postupně na Kommando der Wachtruppe, Wachtruppe Berlin, Wach-Regiment Berlin a konečně
12.6.1939 obdržel název Infanterie-Regiment Grossdeutschland. (Není tedy, jak se mnozí občas domnívají,
pokračovatelem ani nositelem tradice 1. Garderegiment zu Fuss Pruské královské armády - tímto pokračovatelem
je ve skutečnosti Infanterie Regiment 9.)
Název Grossdeutschland není, jak by se mohlo zdát, vyjádřením boje o Lebensraum na východě či kdekoliv
jinde, ale prostým zobrazením netradičního faktu, že tato elitní, původně strážní a přehlídková jednotka
se rekrutovala ze všech koutů Velkoněmecké říše, na rozdíl od všech jednotek jiných, které pocházely ve
většině z jednoho města či kraje.
11. října 1939 byl pluk posádkou v Berlíně - Moabitu zreorganizován a motorizován. V roce 1940 se
účastnil bojů v Lucembursku a Belgii. Počátkem dubna 1941 byl přesunut do Rumunska a, absolvoval útok
na Bělehrad.
V letech 1941-1942 byl pluk rozložen v prostoru Janov - Brest Litevsk. Účastnil se útočných bojů
přes Bug, Prušany, Rošany, Baranoviči, Stolpce, Kamienku, Minsk, Červen, přes Berezinu k Dněpru a
dalších. Následovaly obranné boje v oblouku Jelni, u Kruglovky, Vorošila a Ušakova a další až po nápor
na Moskvu. Dále pak ústupové boje a před únorem 1942 byl pluk rozdělen k podpoře jiných jednotek. Za půl
roku války v Rusku si pluk na jedné straně vydobyl vysokou reputaci, na straně druhé ji zaplatil vysokými
ztrátami.
Dne 12.3.1942 byla ve vojenském výcvikovém prostoru Wandern, Wehrkreis III, s využitím jednotek pěšího
pluku GD a jednotek Polní a Záložní armády, ustanovena Infanterie Division (mot.) "GROSSDEUTSCHLAND".
Ve druhé polovině června 1942 byla divize podřízena Heeresgruppe Süd a zaujala pozice severozápadně od
Fateše, k útoku směr Voroněž. Následovaly ofenzivní i obranné boje u Čermasova, Suchtina, kolem Rževa
a v prostoru Olenina. Během roku 1942 byly na divizi kladeny podstatně větší nároky, než kolik mohla skutečně
zvládnout. Divize byla dvakrát téměř zničena, ztráty za rok 1942 jsou přesně téměř nezjistitelné - odhady
se pohybují někde mezi 10 až 12 000 padlých, raněných a nezvěstných. Nicméně jádro, které přežilo, bylo
tvořeno opravdu zkušenými a bojem zakalenými veterány.
Počátkem ledna 1943 je divize přeložena přes Smolensk do prostoru Volčanska. Probíhají útočné i obranné
boje u Bělgorodu, přes Doněck a boje u Charkova. Odsun přes Korotič a Ljubotin do prostoru Poltava. Zde
byla divize umístěna na odpočinek a koncem května 1943 byla přejmenována na Panzergrenadier-Division GD.
Nasazení v operaci Citadela. Prostor soustředění - Vorksla u Tomarovky. Útočné a obranné boje u Čerkasskoje,
nasazení v prostoru Opošňa. Ústup přes Pavlovku a obranné boje, přesun do prostoru Kišiněva. Boje u Cornesti
- Frumos a v prostoru Orsoaei - Zahorna. Divize zde byla rozdělena, v prostoru jižně od Jassy se znovu
kompletovala a absolvovala krátký odpočinek. Na konci července 1944 byla odtransportována do Východního
Pruska.
Z důvodu ustanovení sboru Panzerkorps Grossdeutschland dne 20. 12. 1944, pod který, kromě divize GD spadaly
Führer-Grenadier Division, Führer-Begleit Division, Pz. Gren.Division Brandenburg, Pz.Gren.Division Kurmark
a Einsatzbrigaden, odevzdala divize GD k vytvoření sborových jednotek následující oddíly :
- III. prapor Gren.Rgt.GD
- III. Pz.Rgt.GD
- I. Füs.Rgt.GD
- IV. Pz.Art.Rgt.GD
a různé podpůrné jednotky. Pz.Gren.Div.Brandenburg převzala Sturmgeschütz-Abt.GD.
Tento sbor ale nikdy jako sbor nasazen nebyl, jeho jednotlivé jednotky byly nasazeny na různých frontách
a nikdy společně nebojovaly.
S počátkem ruské zimní ofenzívy 13.1.1945 byla divize nasazena v prostoru Praschnitz. Ústupové boje přes
Grudusk, Mielau, Willenberg, Passenheim, Allenstein. Následoval lodní převoz z Frische Haff do Pillau.
Nasazení v prostoru Palmnicken. Obranné boje u Norgau, Rothenen a u Pillau - Neutief. Přesun na poloostrov
Hela a transport po moři do Dánska a Fehmarnu. Zde se zbytky divize vzdaly anglické armádě.
VÝSTROJ A VÝZBROJ
Německá armáda byla vyzbrojována standardizovanými prvky výstroje a výzbroje. Výhodou elitního pluku a
později divize Grossdeutschland bylo její přednostní vyzbrojování nejmodernějšími dostupnými zbraněmi,
uveďme například zařazené tanky Panzerkampfwagen IV Tiger v roce 1943. Stejně jako celá pravidelná
armáda byl Grossdeutschland vyzbrojován německými zbraněmi, stejně tak jednotka používala celou škálu
maskovacích nebo zimních doplňků, které jí byly přidělovány v rámci armády přednostně, především
z propagandistických důvodů.
Německý voják byl standardně vybaven vlněnou polní blůzou a kalhotami dle příslušného vzoru (M36, M40,
atd.) Dále pak ocelovou přilbou, polní pokrývkou hlavy (tzv. lodička, nebo bergmutze, čepice s kšiltem),
boty byly tzv. půllitry a kotníkové šněrovací boty se spinkami. Základní výbavou pak byl opasek z hnědé
kůže s přezkou, nosnými popruhy (tzv. ypsilony), dvě nábojová pouzdra (sumky) na celkový počet 60 nábojů,
chlebník, láhev na vodu, polní lopatka, trojúhelníková celta se stanovými kolíky a částí středové skládací
tyče, pouzdrem s plynovou maskou, bodákem a samozřejmě puškou Mauser K98. Další nutná výbava vojáka byla
přepravována v plátěném batohu (tzv. velká polní).
Existuje velké množství další polní výbavy i zbraní, které bylo používáno a v průběhu války se měnilo.
Při reálném zobrazování vojenské jednotky v reenactmentu je dobré vycházet z armádních „standardů“
a reálií, jakož i časového zařazení akce, na které je jednotka prezentována.